PSČ, neboli poštovní směrovací číslo, se užívá k jednoznačné identifikaci měst, obcí, částí měst nebo jejich ulic. V důsledku zavedení plně automatizovaného třídicího systému se jeho užívání stalo nezbytností.
V korespondenční adrese se PSČ uvádí na poslední řádku adresy. Spolu s názvem dodací pošty tvoří unikátní systém třídění zásilek.
Samostatné PSČ mívají také významné podniky a instituce. Seznam PSČ můžete nalézt na našich stránkách.
V bývalém Československu byla PSČ zavedena 1. ledna roku 1973 po XIV. sjezdu KSČ. Toto zavedení reflektovalo snahu tehdejšího federativního ministerstva o neustálé zdokonalování služeb, užití nových moderních metod a postupů, a jako přípravu na zavedení nových poloautomatických a automatických třídicích strojů.
Česká i Slovenská pošta po rozdělení obou republik následně převzala jednotná československá PSČ, Slovenská pošta však plánuje jejich nahrazení novými kódy.
Poštovní směrovací číslo je unikátní v celé České republice a zpravidla je neměnné PSČ se univerzálně skládá z pěti číslic členěných do trojčíslí a dvojčíslí. První číslice (podle starého členění Československa na kraje podle zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu) označuje příslušný kraj, druhá číslice označuje obec, ve velkých městech odpovídá městským částem. Koncová dvojčíslí se používají k rozlišení poštovních přihrádek na dodávací poště určené prvním trojčíslím.
Užívání poštovních směrovacích číslech není výsadou pouze České a Slovenské republiky. Obdoba PSČ se objevuje prakticky ve všech zemích.